Historie konference
Čaj u Mefista

Čaj u Mefista je v současnosti jedinou vědeckou konferencí v rámci České a Slovenské republiky, která se zaměřuje na výzkum okultismu a jemu blízkých témat (magie, alchymie, astrologie, mystika, thelema, chaosmagie atd.). Jedná se o konferenci veřejnou a multioborovou, je tedy otevřená vědcům různých vědeckých oborů a metodologických přístupů. Ale je otevřená také samotným okultistům, inspirujícím se umělcům i zcela nezúčastněným lidem z řad široké veřejnosti, pokud se o vědecký výzkum okultismu zajímají.

Cíl konference je totiž trojí:
1. vytvořit místo, kde by mohli vědci z různých oborů prezentovat své tematické výzkumy a sdílet spolu svoje zkušenosti.
2. vytvořit místo, kde by se mohli navzájem potkávat vědci i okultisté, vyměňovat si názory a navazovat spolupráci.
3. popularizovat výzkum před širokou veřejností a přiblížit jí jeho důvody a význam.

Konference Čaj u Mefista vznikla v Brně v roce 2023 jako výsledek několikaleté snahy o obnovení zaniklé tradice českých odborných akcí a konferencí. Z nichž asi nejslavnější bývala Šťastná hodina, kterou v polovině 90. let založil bibliotékář Knihovny Národního muzea PhDr. Luboš Antonín, PhD. (*1952 - †2016). A právě vzpomínka na Šťastnou hodinu inspirovala ty, kteří o 29 let později stáli u vzniku konference Čaj u Mefista. Vyprávění o vzniku konference začněme tedy u ní.

Originální Šťastné hodiny

Nápad na Šťastnou hodinu vzniká v roce 1994, kdy s ním přichází již zmiňovaný Luboš Antonín. Jednalo se o odborný seminář pro zájmce o hermetická, martinistická a zednářská témata, který si zakládal na tom, že je místem setkávání, výměny zkušeností i vzájemného inspirováni. Proto se také seminář nekonal na jednom konkrétním místě, ale aby podpořil lokální výzkumníky a autory, putoval po republice. Vždy ho přitom hostil nějaký hrad, zámek či jiná pamětihodnost. Zpočátku to mělo zcela praktický důvod. Účastníci semináře měli zájem o zde uchovávané knihy a archiválie s okultní tematikou, nebo o okultismem inspirovanou výzdobu a přestavby. Ale atmosféra těcho míst zároveň propůjčovala Šťastné hodině její jedinečné kouzlo, proto se časem stala pro volbu místa klíčovou.

První Šťastná hodina s podtitulem "Myšlenkové proudy v kruzích moravské šlechty v 17. a 18. století", se odehrála 5.-6. října 1994 na zámcích Rájec nad Svitavou a Mikulov. Co den to jiný zámek. Tematicky přitom navazovala na úspěšnou výstavu Regnum alchymiae s přesahem do problematiky svobodného zednářství. Mezi lety 1995 až 2016 pák proběhlo ještě pět dalších Šťastných hodin. Hostily je místa jako státní zámky Vranov nad Dyjí a Kynžvart nebo hrady Buchlov a Bečov na Teplou. Metalurgie a alchymie se řešila v Sankturinovském domě v Kutné hoře. Tématy se Šťastná hodina pohybovala od okultních zájmů české šlechty, přes vlivy okultních myšlenek na architekturu po staroegyptské motivy v evropském romantismu. Poslední z originálních Šťastných hodin pak proběhla 15. října 2016 v kavárně Carpet Diem nedaleko Flóry a byla pietou za předčasně zemřelého autora celé tradice Luboše Antonína.

Snaha o obnovu

Bez svého autora a hlavního organizátora Šťastná hodina zanikla. A jak šel čas, zanikaly další obdobné semináře a konference. Z části to bylo výměnou generací, z části z jiných příčin. Poslední z nich, tradiční religionistická konference na HTF CUNI, kterou na téma esoteriky a alternativní religiozity roky pořádal ThDr. Marek Dluhoš, Th. D.  zanikla v době epidemie COVIDu. To byla pro vědeckou i praktickou scénu v České a Slovenské republice velká rána.

Proto se začaly objevovat návrhy na obnovu tradice Šťastných hodin. Iniciativy se chopil Petr Kalač z DCČH, který v roce 2022 svolal do Stráže nad Nežárkou novou Šťastnou hodinu. Šťastná hodina VII se uskutečnila 27.-28. srpna 2022, v místním zámku, a to symbolicky u příležitosti 130 let od okamžiku, kdy zdejší baron Adolf Franz Leonhardi (*1856 - †1908) přinesl do Českých zemí martinismus a teosofii, čímž odstartoval renesanci českého okultismu. Obnovená Šťastná hodina navázala na své předchůdkyně základní myšlenkou i volbou místa svého konání, formou šlo ale už spíše o konferenci. Zde se projevil přesun lidí ze zaniklé konference z HTF CUNI a oba dva dny, během kterých se Šťastná hodina konala, vyplnila pestrá směsice přednášek, workshopů a aktivit. Z přednášejících zmiňme např. Jana Ševčíka, Pavla Horáka, Libora Koudelu, Martina Stejskala, Samuela Zajíčka a další. Konferenci doprovodila barokní kytara Martina Křehnáče.

Vznik brněnské konference

Ještě ve Stráži nad Nežárkou proběhla mezi účastníky Šťastné hodiny diskuse, kde by se měl uskutečnit následující ročník a jaký by měl být. Přijat byl návrh brněnského historika okultismu Mgr. Jana Ševčíka, aby se další Šťastná hodina konala v Brně a tentokrát již zcela otevřeně jako veřejná konference, kam budou zváni vědci, okultisté i zajímající se veřejnost. Cílem návrhu bylo definitivně zaplnit prázdnotu, která na česko-slovenské scéně panovala od doby zániku poslední z veřejných odborných akcí.

Přípravy konference začaly hned zkraje roku 2024 pod vedením Jana Ševčíka, který okolo sebe shromáždil desetičlenný organizační tým. V něm byli zastoupeni vědci, okultisté, ale také odborníci zcela jiných zájmů, kteří chtěli pomoci se vznikem jedinečné akce. Šlo například o historika Mgr. Ondřeje Varaďu, odbornici na vúdú Mgr. Veroniku Šulcovou, etnoložku Mgr. Olgu Čejkovou, CEO v oblasti IT Pavlu R., dvojici odbornic na lidovou magii Markétu Oskeruši a Šannu Inku a další. Do týmu patřil také iniciátor obnovy Šťastné hodiny Petr Kalač, který brněnské konferenci propůjčil její jméno.

Většina organizátorů měla zkušenosti s organizováním konferencí a akcí většího rozsahu, což přípravu Šťastné hodiny výrazně profesionalizovalo. Přípravy probíhaly v týmech podle znalostí a specializací organizátorů. Poprvé se vytvořily speciální internetové stránky, poprvé se využívaly sociální sítě, poprvé se komunikovalo s médii. Zváni byli zahraniční hosté z praxe i univerzit. Pro péči o ně byla vyčleněna speciální skupina tlumočníků. Byl přichystán přímý přenos konferenčních přednášek na YouTube a Facebook.

Ke spolupráci na konferenci byla přizvána Knihovna Jiřího Mahena, která pro ní poskytla prostory Památníku Jiřího Mahena a zajistila technické vybavení. Památník Jiřího Mahena je malebná historická vila se zahradou, ve které žil Jiří Mahen (*1882-†1939), brněnský spisovatel, dramatik a ředitel městské knihovny, která dnes nese jeho jméno. Dále byl přizván spolek historiků Historia Europeana, který přispěl organizačními zkušenostmi a pomohl s administrativou. Kateringu se iniciativně zhostila čajovna Cesta čaje, která se také podílela i na doprovodném programu. Na organizaci doprovodného programu se dále podílely taneční skupina Friday Dancers a mediální projekt Tekutá krajina. Ti všichni se staly spolupořadateli konference. Pro konferenci se podařilo vytvořit velice pevné zázemí a postupně se okolo ní utvořila širší komunita lidí, která pomáhala s přípravami i vlastním průběhem. Z té později vznikla platforma Síť.

Brněnská konference se pod názvem Šťastná hodina VIII uskutečnila 27.-29. října 2023 a stala se velikým úspěchem. Fyzicky se jí zúčastnilo 62 lidí ze 7 zemí, vč. zástupců univerzit z Holandska, Maďarska, Rakouska a nakonec i Říma a Paříže. Bylo předneseno 17 přednášek po 5 blocích. Jeden z nich byl blokem mezinárodním, s angličtinou jako přednáškovým jazykem. Zahraniční hosté měli zajištěný simultánní překlad. Živý přenos konference na YouTube a Facebook sledovalo přes 307 lidí. Úvodní zdravici pronesl prorektor Masarykovy univerzity prof. Jiří Hanuš, ze zahraničních hostů zmiňme prof. Györgyho E. Szönyiho z univerzity v Szegedu, historika Dell Roseho z univerzity v Amsterdamu a archeoložku Marion Vrbicky z Vídně. Zazněly přednášky řady výjimečných osobností, jako například Ivo Chmelaře, Matouše Mokrého, Olgy Rosenkranzové, Róberta Adamce, Jana Krásy, Leoše Kyšy, Lenky Příplatové a dalších.

Čaj u Mefista

Nebývalý úspěch konference postavil její organizátory před otázku "Jak dál?" Šťastná hodina vznikla jako nepravidelný putovní seminář, který střídáním míst svého konání upozorňoval na výzkumně zajímavá místa a podporoval lokální výzkumníky a kolektivy. To má svůj význam a je skvělé, že se taková akce obnovila. Ale pokračovat v putování, to by znamenalo opustit zázemí, které se pro konferenci podařilo vybudovat v Brně, rozpustit sehraný organizační tým a ukončit navázanou spolupráci s institucemi a organizacemi. Navíc, formát velkých veřejných konferencí není pro neustálé přesuny vhodný. Dilema nakonec organizátoři vyřešili jediným logickým způsobem - Šťastnou hodinu rozdělili na dvě samostatné akce. Toto řešení bylo možné i pro to, že se brněnská konference stala natolik známou, že mohla existovat samostatně.

Název Šťastná hodina zůstal pro menší putovní akci, kterou aktuálně pořádá Petr Kalač a DCČH spolu s lokálními dobrovolníky. V tomto pojetí je Šťastná hodina opět putovním seminářem určeným pro menší počet pozvaných odborníků. Zaměření semináře se zúžilo na hermetická, martinistická a zednářská témata, kterým je věnována o to větší pozornost.

Zbytek organizačního týmu se rozhodl pokračovat v pořádání dalších ročníků brněnské mezinárodní konference. A pojmenoval ji Čaj u Mefista, což odkazuje na mysteriózní divadelní drama Mefistofeles (1910), napsané a inscenované Jiřím Mahenem, v jehož vile se brněnská konference opakovaně pořádá. Aktuálně jsou v plném proudu přípravy druhého ročníku konference, tedy Čaje u Mefista 2 (2024). Přípravy zajišťuje Síť a 5 spolků a institucí. Vlastní organizační tým má nyní 14 členů.

V roce 2024 tedy proběhnou dvě samostatné,
ale navzájem se podporující akce:

Čaj u Mefista 2

Veřejná mezinárodní konference zaměřená na výzkum okultismu a alternativních náboženských směrů. Pro fyzickou účast je nutné registrovat se na tomto webu, a to z důvodu omezené kapacity prostor. Online přenos je přístupný neomezeně. Konference proběhne 25.-28. října v Brně na Mahenově památníku.

Šťastná hodina IX

Uzavřený seminář pro zvané, zaměřený na martinismus, hermetismus a zednářství. Proběhne 12.-13. října 2024 na zámku Kozel. Více informací najdete na stránkách DCČH.